|
 Je jaro. Pupeny pukají, rozkvétají krokusy i narcisy a ozývají se první ptáci, jen trávník vypadá, jako by si o něj někdo otřel podrážky. Potřebuje trochu pomoct. Jakmile rostliny oschnou, nezbývá než vzít hrábě a shrabat všechny spadané listy, větvičky a odumřelou trávu. Na mozoly už je zaděláno, ale na jarní kůru, kterou trávníkový koberec potřebuje, to zdaleka nestačí.
Letošní zima byla k trávě hodná. Ale přece jen se může stát, že se na zelené ploše objeví holé místo, pak nezbývá než je dosít. V tom případě půdu skypřete, horní vrstvu smíchejte se zralým kompostem a dosijte, nejlépe stejnou směsí, ze které je okolní trávník. Když se v trávníku po dešti tvoří louže, které se ne a ne vsáknout, trávu brzy nahradíme. Pomůže trávník provzdušnit vidlemi. Vyhloubí se do půdy otvory, které zvýší její propustnost. Po provzudšnění můžete po ploše rozsypat písek a zapravit jej do vzniklých otvorů. Kdy jste naposledy hnojili? Pokud si nemůžete vzpomenout, je pravděpodobné, že váš trávník strádá, ošetřete jej antimechem, za týden odumřelý mech shrabejte a trávník přihnojte. Brzy se ukáže, zda se tráva vzpamatuje, nebo jí bude nutné dosít.
Vtip je v detailech. Hranice mezi trávníkem a záhony jsou jako moře a pláž. Aby zahrada vypadala k světu, nezbývá než je pravidelně zarovnávat. Můžete k tomu použít speciální rýč anebo ostrý nůž, rozhodně si však vezměte na pomoc dlouhé rovné prkno, které poslouží jako pravítko. Pokud se vám však nechce neustále vymezovat hranice, zkuste to jinak: oddělte trávu od okolních ploch obrubou na okraji záhonu. Ta se zapouští do půdy, takže nepřekáží při sekání ani při přecházení, a protože ji skoro nevidíte, neruší ani napohled.
|
|
|
