Nejsem častým návštěvníkem kina, nejsem typ, který by měl v malíčku všechny filmové premiéry současnosti. Jednou za čas ale s přítelkyní na nějaký ten film zajdeme. Do kina si člověk sice nevezme oblek nebo alespoň sako či kravatu, jako třeba do divadla, ale přeci jen, je to taková společenská událost – pro mne určitě. Naposled jsme navštívili poslední českou premiéru „U mě dobrý“. Když odhlédnu od faktu, že jsem od režiséra Hřebejka očekával lepší kousek, zarazila mne jedna věc. Základní cena lístku v jednom nejmenovaném pražském multikinu činí 169 Kč, studentská pak za studentsky určitě přijatelných, „lidových“ 129 Kč.
Definování role muže a ženy v životě a v soužití páru je po roce 1990 stále více složitější. Zatímco ještě v minulém století bylo pravidlem, že muž byl živitel a žena se starala o rodinu, nyní je již všechno jinak. Role muže a ženy se začali mísit a prolínat. Je to dobře? Špatně? Asi jak pro koho a z jakého pohledu. Mně jako muži, kterému je 27 let, někdy dělá problém, jak naložit s tím, co se ode mne jako od muže očekává a naopak. Co mám, můžu nebo jsem oprávněn očekávat od ženy?
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Taková jsem já.cz je bez předchozího písemného souhlasu redakce zakázáno. Redakce si vyhrazuje právo odstranit příspěvky, které jsou v rozporu s právními normami České republiky (například texty s rasovým podtextem, texty vulgární, urážlivé apod.).
Chcete-li inzerovat na Taková jsem já, pište na e-mail: info@takovajsemja.cz