Kam vlastně kráčí status manželství v dnešní době? Stále více lidí žije na hromádce. A z těch, co vstoupili do manželství, se dobrá polovina zase rozvede. Proč rozvodovost vzrostla do těchto vysokých čísel? Dříve, kdy bylo uzavření manželství spojeno s vírou a převážně katolickou církví, byla věc jasná. Mladí se zamilovali a svůj vztah spolu zpečetili před Bohem. O sexu před svatbou nemohla být řeč, a se sexem po svatbě se také moc nehýřilo. Primárně šlo o plození potomstva a pak už se fyzické milování dostávalo do pozadí. Dokonce vznikly návody pro ženy, jak muže postupně „odstavovat“ od manželských radovánek. Rozvod byl téměř nemožný a manželé tak byli odsouzeni se podle toho zařídit.  

Postupně vliv církve slábl, ale jelikož před rokem 1990 neměli mladí lidé mnoho možností realizace, realizovali se v manželství. Často do něho vstupovali velmi mladí a nevyzrálí. Navíc byl zvyk, hlavně na venkově, oženit děvče co nejdříve. Když nebyla dívka do 25 let pod čepcem, tak už to vypadalo divně. Stejně tak mateřství přicházelo na řadu mnohem dříve než dnes. Co taky jiného, než mít dítě a starat se o manžela/manželku. Studium? Jazyky? Cestování? Kariéra? Na co, když to nevyužijete…Tradiční rodina tak měla ve společnosti zřejmě pevnější pozici než dnes. Případně se ji lidé snažili více opečovávat, oprašovat a budovat. Spokojená rodina byla na jednom z prvních míst v žebříčku hodnot lidí.

A dnes? Mnoho možností realizace, možnost žít sám/sama, aniž by to vzbuzovalo ve společnosti pozornost. Možnost žít s partnerem stejného pohlaví bez úsečných pohledů. Navíc manželství již nemá svoji jednu z neotřesitelných pozic v životě člověka. Žije se mnohobarevně, ve spěchu a často ani není čas manželství tužit, budovat a šlechtit. Když pak přijde krize, tak se mnohdy ani neřeší a rozvod připadá jako řešení rychlé a rázné – stejně tak, jako je dnešní doba. Není čas na povídání, řešení problémů, pohlazení. Snažíme se jít dopředu, vydělávat peníze, trhnout co se dá…ale co manželství? To může skomírat. No co, doba je uvolněná, rozvod není problém…Dělají to jiní, tak proč ne já. Ale je to správné? Co manželský slib? Platí v dnešní době vůbec slib, který není na papíře a za který nehrozí postih?

I když prvotní horečná láska vyprchá a zůstane jen ta manželská, mělo by zůstat přátelství a úcta. Když se stane manželství bezpečným přístavem, kde můžou partneři po pracovním dni zakotvit a je jím tam dobře, kde si promluví, kde se pohladí a kde si na sebe najdou alespoň trošku času, stojí za to tento přístav budovat. Proto se za odpovědnost v manželství přimlouvám, protože ten bezpečný přístav za to stojí. A snad i ta vlnobití, která sem tam přijdou,  se zase uklidní. Takže jen žádné tsunami a krásné manželství!

Jak to vidíte vy?

Průměrné hodnocení